Zákaz kouření

Vím, že byly popsány již všechny blogy a ošoupalo se mnoho klávesnic na toto téma, ale jako morální autorita a idol mnoha lidí, se k tomu musím taky vyjádřit.

Je mi hodně smutno, když si uvědomím, že si už nebudu moct zapálit cigáro u kafe, u vína, u kakaa. Prostě, že si člověk nemůže vychutnat v hospodě tu lahodnou chuť nikotinu a nasát svobodně do plic všechny rakoviny a nádory a pak to vyfouknout do prostoru zamlžené hospody.

Ano, já vím, že kouření škodí zdraví, ví to každej i bez těch debilních obrázků na krabičkách a říkám si pokaždý, když běžím na páse v posilovně, že zítra už toho musím nechat. Ale není ten život díky těmhle hříchům mnohem krásnější? Není skvělý si večer sednout na zahrádku, v jedný ruce chlazený alkoholický nápoj a v druhý smradlavý cigáro? Je. A nemyslím si, že by nás měl někdo, kromě nejbližších vychovávat a říkat nám, že nesmíme kouřit v hospodě, protože to škodí zdraví. A žádný argument mě nepřesvědčí o opaku. Ano, já mám taky ráda, když obědvám a nikdo mi nehulí pod nos a je mnohem lepší probudit se po party a nemít hlavu jako střep z cigaret. Ale v jaký „lepší“ restauraci se může ještě kouřit? V žádný a pokud jo, tak mají oddělený části pro kuřáky a ty rozumný. A když jde někdo do pajzlu na utopence a zelenou, tak s tim, že tam bude zahuleno, prostě počítá.

Je mi smutno z toho, že všichni jásají, jak je to skvělý, že je nikdo nebude obtěžovat smradlavym cigárem, že jim nebudou smrdět hadry a další. Co má kurva kdo nařizovat majiteli restaurace, jaký to má ve svým vlastním podniku mít? To je jak kdybych poslala k někomu domů módní policii a pokutovala bych roztrhaný tepláky a pokecaný triko. Ale nechci všem křivdit, vím, že i spousta nekuřáků si ťuká na čelo a říká si, co se to zase vymyslelo.

Nikdo, NIKDO nikoho nenutí do restaurací, barů a hospod chodit. Pokud se někomu nelíbí, že se někde kouří, tak tam asi nepůjde. A protože podnikatelé to ví, tak zavedou nekuřácký podniky, kterých je momentálně snad víc, než těch kuřáckých.

Je mi smutno a jsem nasraná. Mám takovej pocit, že s vlnou všech příkazů a zákazů a regulací tu za chvíli budem jak na nějakým hipízáckým bio raw vegan srazu, nebudeme jezdit autem, protože to je škodlivý a v Praze stejně nemáš kde zaparkovat, budeme žrát řepku olejnou, protže se tu za chvíli nebude stejně nic jinýho pěstovat a budeme platit 90% daně, protože nevím, na co potřebujete k životu peníze.

Na závěr mýho hysterickýho výlevu přikládám seznam věcí, který jsou škodlivější než cígo v hospodě: