Jak jsem byla u holiče

Vážení přátelé,

jít ke kadeřnici, na kosmetiku, na pedikúru, no prostě všude, kde z vás udělají lepšího člověka je většinou nejúžasnější věc na světě. Ne však pro mě. Hezký vlasy jsem měla naposledy asi v roce 2009. Od tý doby se více méně barvím sama a roztřepený konečky v dlouhých chvílích odtrhávám nehtama. Před nedávnem jsem ale dostala hysterický záchvat, že okamžitě musím k holiči, že takhle přece nemůžu chodit, že mi život utíká mezi prsty a co se mnou vlastně bude (ano, tohle všechno ve mně vyvolal můj účes). Protože jsem ale škrt, nevěděla jsem, kam v Praze zajít, abych sice byla krásná, ale abych měla ještě do konce měsíce co jíst, ptala jsme se různých zdrojů na radu. Moje kamarádka Radka mi poradila (díky moc), že se mám podívat na Slevomat, že tam mají dobrý akce. Na Slevomat se mi koukat nechtělo, protože jsem s tím měla už jednu zkušenost (kdy jsem asi před pěti lety chytla podobný záchvat hysterie). Koupila jsem si kupón a okamžitě volala do salonu, že je to SOS situace a že jdeme večer na vánoční večírek a že s tou přerostlou a křivou ofinou (stříhala jsem si ji sama nůžkama na nehty), nemůžu nikam jít. Paní kadeřnice byla velmi ochotná a chápavá a vzala mě hned. Jakmile jsem si sedla do křesla věděla jsem, že jsem udělala životní chybu, ale bylo mi blbý se zvednout a odejít, tak jsem v přímém přenosu sledovala naprostou apokalypsu. Kadeřnice vzala mojí přerostlou ofinu, udělal s ní jeden pramínek, který zatočila a začala do něj z různých úhlú stříhat. Podezřívám jí, že se koukala na youtube na nějaký umělecký kadeřnický show a jenom jsem čekala, kdy mě obarví nazeleno a pak mi všechny vlasy rovnou zapálí. Výsledek by byl možná lepší. Když ofinu (nebo co z toho zbylo) rozmotala, přejela ji žehličkou a se spokojeným výrazem ve tváři mi řekla „tak hotovo“, mnula jsem si oči a začala kýchat, aby nešlo poznat, že brečím, poděkovala jsem a hodně svižně odešla. Venku jsem si vzala na hlavu kapuci a večer jsem nikam nešla.

Ale časy se mění, navíc Ráďa mi říkala, že tam mají teď fakt dobrý salony, který si chtějí udělat promo. Celá natěšená jsem teda začala hledat na Slevomatu a našla jsem salon Picasso, kterej je na Smíchově, tudíž to mám blízko a recenze na něj byly za pět hvězd. Volám tam, říkám, že je to SOS, slečna chápe a objednává mě na pátek ráno v 8 hodin. Nemohla jsem ani dospat a prohlížela jsem si na pinterestu fotky účesu Scarlett Johansson a byla jsem přesvědčená, že mi to změní život.

img_1086

Zkrátím to- asi tušíte, že jako Scarlett jsem ze salonu neodcházela. Odcházela jsem spíš jako Melanie Griffith v Podnikavé dívce.

Varovných signálů bylo víc než dost, to nepopírám. Mohlo mi dojít, když si mi slečna stěžovala, že mají pořád prázdno, že to asi nebude úplně vončo. Ale nechtěla jsem kadeřnice soudit ani podle rozhovoru, který spolu vedly.

„Ty vole jako on se normálně nasral, protože jsem žrala tatranku v posteli“
„Nekecej, a cos mu jako řekla?“
„No nic ať jde do prdele“
„A co udělal?“
„No nic, šel do prdele“
„Ty krávo hustý“

Přetrpěla jsem všechno a několikrát jsem slečně vysvětlovala, jak přesně má můj účes vypadat a nenápadně jsem jí podsouvala fotky Scarlett Johansson. Když skončila a já vypadala jak sekretářka z 80. let, řekla jsem „hm děkuju, moc pěkný“, dala jsem si vlasy do culíku a šla do práce. Není to tak hrozný, ujišťovala jsem se a těšila se domů, až si vlasy vyžehlím a udělám podle svýho. Volala jsem i Rádě, která mě opět ujistila, že od kadeřnice je to vždycky hrozný, že si to musím sama umejt a vyfoukat, jak jsem zvyklá. V 18:50 jsem přiběhla z práce domů (časy jsou zde důležitý) a začala si rychle žehlit vlasy, protože jsem pospíchala na Evky party ve Žlutejch. V 19:00 jsem byla vyžehlená. Nevěřila jsem vlastním očím, co v tom zrcadle vidím. jedna strana kratší než druhá, všude zuby, no takhle jsem nemohla nikam jít. V 19:10 jsme se odhodlala a volala třesoucím se hlasem do salonu. Jiná kadeřnice se mi snažila vysvětlit, že mě už nemůže dneska vzít, že je pátek a že má plno. Nenechala jsem se odbít a ječela sjem do telefonu, že „takhle nikam nmůžu přece jít, vy vůbec nevíte jak vypadám!!! Jako monstrum!!“ V 19:20 jsme celá zpocená naběhla do salonu. Kadeřnice si mě dost otráveně posadila do křesla, ale po pár vteřinách začala být mnohem pokornější. „Proboha, co to je? kdo Vás stříhal? To já dohromady teď nasucho nezvládnu, jenom Vám to teda aspoň trochu srovnám, ať můžete jít mezi lidi a objednám Vás na pondělí, kdy uděláme radikální stříh. Moc se omlouváme. Počkejte, já si to vyfotím a pošlu to šéfovi.. No to jsem vážně ještě neviděla.“

Prosím pěkně ze Scarlett Johanson přes Melanie Griffith to mám na Jamese Maye.

Nejvíc mě ale pobavil Martin Pánek, kterej mě hned po svým příchodu na party vítá „Ty máš nový vlasy? Moc ti to sluší!“.

Tkaže kdybyste věděli o dobrým holiči, určitě mi dejte vědět. A zde je pár „před a po důkazů“, že nekecám. Jenom škoda, že to nemám vyfocený zezadu, to teprve stálo za to!

 

img_0772
Takhle božsky vypadaly moje vlasy předtím
img_0774
Ve větru.. v limuzíně.. za zvuků hudby
img_0934
Doma v koupelně čerstvě po vyžehlení.. s tímhle můžu tak maximálně do MHD
img_0933
Všiněte si těch dokonalých detailů-nevím, jestli ta kadeřnice byla slepá nebo si jen se mě dělala prdel

 

V 19:20 na prvním přestříhání.

 

V pondělí po finálním přestříhání. Scarlett Johansson hadr. Trochu Dylan Moran.

Díky čau.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s