Kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil

Leden byl měsícem lásky, stěstí, harmonie, dobrého jídla a alkoholu. Vše měl nasvědomí více méně můj leave (dovolená). Po šesti dlouhých měsících, jsem se konečně dostala domů. Nevím, k čemu bych přirovnala, jak moc jsem se těšila, takže prostě jsem se těšila tak moc, že to ani nejde popsat. Sice za mnou byl v říjnu …

2015

Je těsně po Novým roce a já si nedala žádná předsevzetí. Ne že bych byla odpůrcem novoročních předsevzetí, ale nějak jsem na to upřímně nemyslela a ani neměla čas. Ráda se ohlížím za uplynulým rokem a i když vím, že po světě chodí spousta hejterů, co nadávají na všechny lidský bytosti, co se saží s …

Veg veg a Mamsir

Poslední tři týdny mi daly zabrat psychicky i fyzicky, protože jsem hodně lítala a hlavně jsem tu měla svý milovaný rodiče, který mě přiletěli navštívit na celých 11 dní (tady se dostáváme k tý psychycký stránce). Strašně jsme si to spolu užili a navštívili spoustu míst a užili si parádní počasí, který momentálně v Dubaji …

Eine kleine Weihnachten

Na konec listopadu jsem měla naplánovanej Hamburk a musim říct, že jsem se nekutečně těšila. V Hamburku jsem byla jednou před milionem let na koncertu Dead By Sunrise a ještě ke všemu v noci a všechno, co jsem viděla, jsem viděla z okýnka auta. Nicméně, protože jsem tam BYLA, všem jsem na palubě říkala, že …

All you need is love.

V tomto článku bych se ráda věnovala následujícím věcem: příjezd mého drahého, věcí, co mi přivezl, věcí co mi měl přivézt a nepřivezl, navštívená místa, problematika vztahů na dálku, kvůli čemu se hádáme, krize ve vztahu, drama a můj odlet do Austrálie. Po čtyřech měsících nekonečného čekání jsme se dočkali a konala se objímačka na …

Cesta kolem kousku světa

Na konci října jsem měla takový tušení, že listopad bude skvělej měsíc. A taky že jo! Nejenom, že jsem dostala fakt skvělý destinace, ale to důležitější-měla jsem taky nějaký to volníčko a to znamenalo naplánovat návštěvu mé drahé polovičky (záměrně neříkám lepší, protože ta lepší polovička jsem já, to dá přece rozum). Ale popořadě. Sama …

Dávám bolševikovi rok, maximálně dva..

Už je to zase nějakej ten pátek a nějaký to dobrodružství za náma, tak zase něco sepíšu teda. Ale pozor, sranda končí, stává se ze mě seriózní cestovatel a kritik. Začnu teda rovnou. Po příletu do Moskvy jsme se já a moje gal pal Efie z Řecka rozhodly, že i přes pokročilou hodinu večerní vyrazíme …

Not that glamorous.

Zase jsem se nějakou dobu neozvala a internety málem přestaly existovat. Nemůžu to nechat dopustit, tak napíšu něco o prvních týdnech pracovního nasazení. Řeknu to asi takhle: růžový brejle mi při prvním letu spadly na zem a jěště jsem na ně omylem šlápla a rozbila na milion kousků. Je to dřina. Fakt je to náročný …

Konec a začátek.

Moc se omlouvám všem čtyřem pravidelným čtenářům za nemnoho (chápej 0) článků za poslední dobu. Nebylo moc co psát, furt to samý dokola. Až do minulého týdne! Plánovala jsem si napsat nějaké info už o víkendu, ale za chvíli se dozvíte, proč mi to nevyšlo. Co se tedy stalo- skončil mi KONEČNĚ trénink, zdálo se …