Už je to zase nějakej ten pátek a nějaký to dobrodružství za náma, tak zase něco sepíšu teda. Ale pozor, sranda končí, stává se ze mě seriózní cestovatel a kritik. Začnu teda rovnou. Po příletu do Moskvy jsme se já a moje gal pal Efie z Řecka rozhodly, že i přes pokročilou hodinu večerní vyrazíme …
Pokračovat ve čtení "Dávám bolševikovi rok, maximálně dva.."
Zase jsem se nějakou dobu neozvala a internety málem přestaly existovat. Nemůžu to nechat dopustit, tak napíšu něco o prvních týdnech pracovního nasazení. Řeknu to asi takhle: růžový brejle mi při prvním letu spadly na zem a jěště jsem na ně omylem šlápla a rozbila na milion kousků. Je to dřina. Fakt je to náročný …
Moc se omlouvám všem čtyřem pravidelným čtenářům za nemnoho (chápej 0) článků za poslední dobu. Nebylo moc co psát, furt to samý dokola. Až do minulého týdne! Plánovala jsem si napsat nějaké info už o víkendu, ale za chvíli se dozvíte, proč mi to nevyšlo. Co se tedy stalo- skončil mi KONEČNĚ trénink, zdálo se …
Lidi tady vůbec neumí řídit. Stojím na balkóně, kouřím a pozoruju situaci pode mnou, Nějakej umělec se snaží už tři minuty zaparkovat. Má tam místo na nákladák s přívěsem a furt zajíždí a vyjíždí a točí volantem zásadně jenom na špatnou stranu a já kroutím hlavou a chce se mi přeskočit zábradlí, vytáhnout toho kreténa …
Nazdárek. Hodně mi píšete, jak se mám, co dělám a tak je asi na čase obohatit ty internety nějakým přínosným intelektuálním dílem. Hned takhle na úvod: MÁM SE DOBŘE. Mám už konečně spolubydlící, přijela minulý týden ve čtvrtek a jmenuje se Biljana. Je ze Srbska, váží asi 17 kilo a je strašně moc milá. Je …
Tak jsem Tady. Vedro jak debil a nějký lidi chodí v džínách a svetru. Evka psala, že se jí potí nos. Mně se taky potí nos. A pak úplně všechno ostatní. Potí se mi nos, potí se mi nehty na prstech u nohou, potí se mi řetízek na krku a už jsem si všimla, že …
